V termínu 23. 7. do 5. 8. 2016 bude na veřejném vnitrostátním letišti Moravská Třebová (LKMK) ve Starém Městě probíhat významná sportovní událost – 19. mistrovství Evropy 2017 v plachtění v neklapkových třídách, v původním znění 19th FAI European Gliding Championships 2017, dále jen EGC2017. Toto mistrovství je na základě pořadatelské smlouvy s organizací IGC FAI – Mezinárodní letecká federace – Plachtařská komise – pořádáno Aeroklubem Moravská Třebová ve spolupráci s Aeroklubem České republiky.
Na této stránce pro Vás budeme zveřejňovat aktuality ze soutěže a popis dění během tohoto významného sportovního klání mezi 78 posádkami z 21 zemí Evropy. Soutěž se bude létat ve třech soutěžních třídách – Club, Standard a 20m Multi Seat. Jednotlivé třídy jsou definovány konstrukcí a výkonností kluzáků, které jsou stanoveny v soutěžím řádu. Stručně řečeno:
- Club class: starší typy výkonnostních větroňů (kluzáků), jejichž rozdílné výkonnostní charakteristiky jsou korigovány tzv. handicap listem; větroně nesmějí létat s vodní přítěží.
- Standard class: větroně o rozpětí 15m, křídlo nesmí mít měnitelnou geometrii profilu a kluzáky mohou létat s vodní přítěží.
- 20m Multi Seat class: větroně nesmí mít rozpětí větší jak 20m a posádku tvoří dva piloti.
Pár slov na úvod o plachtařském sportu pro nezasvěcené ;-):
Plachtaři ke svému létání potřebují hlavně vhodné počasí, a to především termiku – stoupavé proudy. Ty se tvoří v důsledku ohřívání vzduchové hmoty na povrchu země slunečním svitem.
Indikací existujícího stoupavého proudu je vznik mraku typu kumulus, kdy ohřátý stoupající vzduch obsahuje vlhkost a se vzrůstající výškou obvykle klesá teplota; až se stoupající vzduch dostatečně ochladí, dojde ke kondenzaci vlhkosti a tím vzniku mraku – kumulu.
Pod takovýto mrak plachtař s větroněm přiletí a kroužením ve stoupavém proudu získává výšku pro další let; tj. po nastoupání tuto výšku přeměňuje v rychlost v klouzavém sestupném letu.
 |
 |
Díky tomuto termickému “motoru” se můžeme s větroněm vydat na mimoletištní traťový let, tzv. přelet. Jedná se převážně o uzavřenou trať s 1 – 4 otočnými body. Při vhodných meteorologických podmínkách se dle technických parametrů daného větroně dá za využití termiky ulétnout standardně vzdálenost 200-300 km, s výkonnějšími kluzáky se létají přelety o délce 500 km i více. Ti nejlepší piloti dokážou v našich zeměpisných podmínkách uletět vzdálenost i 1000 km.
Termické počasí (duben – září) začíná kolem 10-12 hodiny dopolední a je využitelné v závislosti na délce dne, do cca 17-19 hodin odpoledne. Síla stoupavých proudů (rychlost stoupání) bývá u nás kolem 2-4 m/s, občas se dá nalézt i stoupání 5-6 m/s. Dosažitelná výška (výška spodní základny mraků) je 1200 – 1800m nad zemí, při výborných podmínkách lze dosáhnout i výšky kolem 3000m nad mořem (z hlediska rozdělení vzdušného prostoru pro různý druh provozu se větroně mohou standardně pohybovat maximálně do letové hladiny FL95, což je 2900 m nad mořem).
A jak konkrétně vypadá vlastní létání na EGC2017?
Nejdůležitější osoba štábu závodu – meteorolog – každé ráno provede analýzu pravděpodobného vývoje počasí a na základě jeho údajů a s ohledem na aktivity ostatních uživatelů vzdušného prostoru (především armády) se naplánují tratě pro jednotlivé třídy. Mezitím probíhá příprava kluzáků (skládání, plnění vodní přítěží, vážení) a jejich transport na startovní rošt – grid.
 |
 |
Obvykle v 10 hodin dopoledne probíhá briefing, kde jsou soutěžící seznámeni s předpovědí počasí, rozdělením vzdušného prostoru a jsou oficiálně vyhlášeny letové úlohy. Poté následuje přesun všech zainteresovaných na grid a čekání na termiku.
 |
 |
Jakmile to počasí dovolí, jsou zahájeny hromadné vzlety jednotlivých tříd. Kluzáky jsou motorovými letadly během cca hodiny vyvlečeny do výšky 600m nad terénem do určených prostorů vypnutí aerovleku, kde navazují do stoupavých proudů a vyčkávají na otevření startu – odletové pásky (pomyslná čára o délce 10 km). Ta je otevřena 20 minut po vzletu posledního kluzáku dané třídy. Od tohoto okamžiku se mohou soutěžící dle své úvahy kdykoliv vydat na trať.
Po dosažení cíle – příletu (ty bývají divácky zajímavé především při dolétávání vícero kluzáků společně) každý soutěžící odevzdává záznam svého letu k vyhodnocení rozhodčímu. Pro záznam se používá zařízení tzv. logger, což je zapečetěná záznamová GPS navigace s tlakovou sondou pro záznam celého letu včetně průběžné výšky.
Ne vždy se zadaří – kluzák občas nedoletí do cíle, ale přistane na poli nebo na jiném letišti. To pak následuje výjezd “transportního družstva” a doprava rozloženého kluzáku zpět na soutěžní letiště.
Letové úkoly jsou dvojího typu:
- klasická rychlostní disciplína po deklarované trati (racing task)
- rychlostní úloha přes určené prostory (AAT).
Racing task je disciplína, kdy je přesně definovaná trať otočnými body, což jsou pomyslné vertikální válce s poloměrem 500m, které musí soutěžící v daném pořadí “protnout”. Vítězí ten, kdo na trati dosáhne nejvyšší rychlost.
Při AAT disciplíně jsou stanoveny prostory – sektory, např. kruhy nebo kruhové výseče o poloměru jednotek až desítek kilometrů, do kterých musí soutěžící ve stanovém pořadí vletět a je zároveň určena doba letu, např. 3 hodiny. Při této disciplíně si každý závodník volí trať dle své úvahy s ohledem na meteorologické podmínky a velikost sektorů – laicky řečeno, každý letí jinudy a jinam. Vítězí ten, kdo ve stanoveném čase uletí nejdelší vzdálenost.
 |
 |
trať racing task trať AAT
Jednotlivé výkony se hodnotí (bodují) dle pravidel soutěžního řádu: boduje se uletěná vzdálenost a dosažená rychlost; tyto body se poté ještě upravují pomocí různých koeficientů.
Celá soutěž bude trvat 13 dní a aby byla platná a mohli být vyhlášeni mistři Evropy v jednotlivých třídách, musí být uletěny alespoň 4 platné disciplíny.
Program EGC2017
| 15. 7. - 18. 7. 2017 | neoficiální trénink |
|---|---|
| 19. 7. - 21. 7. 2017 | oficiální trénink |
| 22. 7. 2017 | slavnostní zahájení, nádvoří Moravskotřebovského zámku, od 12.00 |
| 23. 7. - 4. 8. 2017 | soutěžní období |
| 5. 8. 2017 | slavnostní vyhlášení výsledků, letiště Moravská Třebová |